rvní stránky KSČM Otrokovice

Třetí stránky KSČM Otrokovice

    VLÁDA NEČASE A SPOL. ÚTOČÍ NA LIDSKÁ PRÁVA OBČANŮ REFORMOU ZDRAVOTNICTVÍ A PENZIJNÍHO SYSTÉMU !

KSČM ODMÍTÁ TYTO ZÁKONY PROTI OBČANŮM PODPOŘIT !

Nabízíme spolupráci všem, kdož vyznávají levicové myšlenky !    

ČTĚTE DENÍK HALO NOVINY-DENNĚ NA STANCÍCH

A PRODEJNÍCH MÍSTECH !

PROUD AKTUÁLNÍCH INFORMACÍ PRO VÁS !

Informace z jednání 47. schůze Výkonného výboru ÚV KSČM

 Přejeme všem spoluobčanům hodně zdraví,uspěchů,štěstí a osobní pohodyv roce 2012 !

Otázka pro poslance Miroslava Grebeníčka

Jaký byl důvod vaší neúčasti na pietním aktu ve sněmovně k úmrtí Václava Havla. Jeden z deníků vás v té souvislosti kádroval jako zosobnění údajného stalinistického křídla v KSČM.

Smrt člověka je vždycky smutná. Zejména pro jeho nejbližší a ty, kdo se s ním blíže poznali, nebo si k němu našli silnější vztah. Pak je  tu, pokud to rodina připustí nebo si to dokonce  vyžádá,  ještě i protokol, který umožňuje formalizovanou účast i formální pietu. Z těch pro rodinu a lidi blízké nejsmutnějších okamžiků by se ale ani v tomto případě  nikdy nemělo stát pouhé politické divadlo nebo obchodní a dokonce kariérní záležitost, kdy se účast či neúčast bude vynucovat nebo známkovat. Není to v takových okamžicích slušné, a to tím spíše, když se to bodování a vyhodnocování „povinné“ účasti spojí s trapným nálepkováním.

V jistém deníku, mám-li odpovědět na druhou část otázky, jsem si za léta v politice zvykl na leccos včetně okopávání kotníků. Podle Práva už jsem byl konzervativec, podruhé moderně levicový a teď zas vytahují účelovou nálepku stalinisty. Vždycky to měli „srovnané“. Chci ale být  poctivý ke spoluobčanům a předejít dalším spekulacím. S Václavem Havlem  jsem měl možnost několikrát jednat. V té souvislosti chci připomenout jedno. Kdyby na místě prezidenta Havla byl člověk schopný demokratické diskuse a nadstranického přístupu, ochotný plně respektovat a hájit Ústavu a Listinu základních práv a svobod, mohly být škody napáchané autoritářskými vládami přece jen menší. Vždyť právě letitá nemožnost dialogu, cenzura politických hlasů opozice a nezávislých odborníků je jednou z příčin hluboké politické, ekonomické, sociální a morální krize české společnosti těchto dnů.

Ano, právě Václav Havel se nemalou měrou zasloužil o to, že na české politické scéně zdomácněl jev nazývaný jako politický rasismus. Ne, nikdy jsem nežádal po Václavu Havlovi ani po jeho nástupci, aby miloval všechny skupiny občanů. Jenom jsem požadoval, aby dodržoval Ústavu a plnil prezidentský slib, aby občany a jejich zástupce nedělil podle svých osobních sympatií na hodné a nehodné, na vyvolené a zavrhované. Chtěl jsem, aby byl skutečně prezidentem všech občanů, jak to stanoví zákon.

Ne, historické proměnlivosti není ušetřen nikdo z nás. Proto nacházíme v jednotlivých etapách našeho vývoje nesčetné případy vzájemných konfliktů lidí, jimž svědomí velelo jednat zcela protichůdně.

/za/

17.Listopad 2011-22.let po kapitalistickém převratu v naší zemi !-Nespokojenost občanů se stavem republiky duní zemí -Iluze a naděje pohřbeny v rakvi na Václavském náměstí v Praze za účasti tisíců lidí !

 Odkud a kam?
Škrty a restituce Necasovy vlády

NEPOKRADEŠ?
Platí i pro katolickou církev 7. prikázání?

Vláda škrtá a bere z kapes
DANOVÁ REFORMA
z kapes obcanu cca 53 mld. Kc
škrty ve státním rozpoctu cca 39 mld. Kc
DUCHODOVÁ REFORMA

úbytek príjmu z duchodového
úctu cca 36 mld. Kc
ZDRAVOTNÍ REFORMA

z kapes obcanu cca 2,5 mld. Kc
SOCIÁLNÍ REFORMA

z kapes obcanu cca 10 mld. Kc
Na restitucích ale nešetrí
CELKEM 140 mld. Kc CELKEM 134 mld. Kc

CÍRKEVNÍ RESTITUCE =

náhrada majetku zabraného církvím
v drtivé vetšine na základe reforem
z 1. republiky a pred rokem 1948!
  Jsme zásadne proti církevním restitucím majetku zabraného PRED rokem 1948!
  Navrhujeme zrušit státní financování církví!
  Navrhujeme ekonomickou samostatnost církví!
Navrhujeme financování církví verícími!
  Požadujeme úplnou odluku církve od státu!

Co vše ješte vezme obcanum Necasova vláda?
www.kscm.cz

Seznamme se z výsledky Vratimovského odborného semináře-

odkaz na videoreportáž zde : http://www.halotv.cz/aktualne/vratimovsky-odborny-seminar/

videa i na strance kscm-otrokovice-2.estranky.cz-rubrika videa

Čtěte článek zastupitele Ing.Václava Ransdorfa-rubrika Dění v obci a kraji !

 Podívejte se jak jsou velmi dobře placení někteří ministerští úředníci ! Máte taky takový plat !http://www.novinky.cz/domaci/247295-utajovany-sef-odboru-c-11-ministerstva-financi-bral-vyssi-plat-nez-premier.html

ODMÍTEJTE ČESKY PSANÉ NOVINY V RUKOU ZAHRANIČNÍCH MAGNÁTŮ-SLOUŽÍ JIM A NE VÁM ,OBČANŮM ČESKÉ REPUBLIKY

NE asociálním »reformám« Nečasovy vlády

Stanovisko, přijaté na 16. zasedání ÚV KSČM 10. září 2011

KSČM odmítá takzvané vládní reformy jako celek. Vládní koalice je protlačila Poslaneckou sněmovnou bez ohledu na protesty občanů ČR. Pravicovým stranám je úplně jedno, že se její vinou dostane do sociálních potíží většina obyvatel naší země a že tento zrůdný experiment bude mít drtivé důsledky i pro naši ekonomiku. Toto naše varování se potvrzuje již nyní. V posledních měsících se zpomaluje růst ekonomiky. Dochází k dosud nevídanému snižování tržeb u potravin, jejichž cena roste již dnes. A to ještě na občany nedolehly nově plánované důsledky reforem, které vstoupí v platnost v roce 2012.

Bezprostředně po nových volbách, kdy se dá předpokládat změna poměru sil v Parlamentu ČR, KSČM předloží návrhy na zrušení těchto zákonů. Tak jako navrhovala nyní jejich zamítnutí.

Místo zbídačování většiny lidí rušením snížené sazby DPH na zboží základní potřeby chce KSČM prosadit tři sazby DPH, včetně nulové sazby např. na základní potraviny a léky. Budeme prosazovat progresivní zdanění příjmů a odstranění všech »stropů« zvýhodňujících ty nejbohatší. Za překonání krize by měli solidárně platit nejvíce ti, kteří na to mají, a nikoli ti, kteří již dnes žijí, žel, od výplaty k výplatě a stávají se tak snadnou kořistí lichvářů a exekutorů.

Místo dalšího zvyšování poplatků ve zdravotnictví chceme prosadit jejich úplné zrušení. Poplatky měly údajně regulovat návštěvy u lékaře a nákupy léků. Ale tato vláda z nich udělala běžný příjem zdravotnictví a jednoznačně tím porušila ústavní právo občanů na bezplatnou zdravotní péči na základě povinného veřejného zdravotního pojištění. Odmítáme dělení zdravotní péče na standardní a nadstandardní, neboť likviduje rovný přístup občanů k potřebné kvalitní zdravotní péči. Péči o zdraví nelze brát jako jakoukoli běžně poskytovanou službu. O její míře nesmí rozhodovat objem peněženky pacienta, ale jeho zdravotní stav. Je nutné zrušit i prodloužení dojezdové doby rychlé záchranné služby z 15 na 20 minut. Při záchraně zdraví a života hraje roli každá minuta.

Dalším cílem KSČM je zrušení tzv. důchodové reformy. Považujeme za nepřijatelné opuštění solidárního důchodového systému, neúměrné prodlužování věku pro odchod do důchodu a zavedení tzv. druhého pilíře, na němž vydělají na úkor většiny jen banky, soukromé fondy a nejbohatší střadatelé. Další zdroje pro zajištění penzijního systému je nutné hledat především ve zvyšování zaměstnanosti.

Místo snižování sociálních dávek a podpor, včetně rodičovského příspěvku a příspěvků handicapovaným občanům, budeme prosazovat jejich opětovné navýšení. Vedle důsledné kontroly bránící zneužívání sociálních dávek však musí úřady práce plnit všechny své role, včetně pomoci občanům při hledání zaměstnání.

Místo oslabování práv zaměstnanců, včetně jejich snadnějšího propouštění, budeme prosazovat rozšíření práv zaměstnanců i odborů.

KSČM se obrací na občany ČR, aby podpořili všechny aktivity vedoucí k demisi prokorupční Nečasovy vlády a k vypsání předčasných voleb. Zastavme společně další devastaci naší země!

FOTO – Karel ŽROUT

12. 9. 2011redakční zpráva

léků, hromadné dopravy, zdravotní a sociální péče, knih, kulturních a sportovních akcí, výstavby bytů, plenek, tepla, vody, ale třeba i pohřebních služeb. To vše nám přichystala Nečasova vláda.

ODS, TOP 09 a Věci veřejné včera ve sněmovně podpořily postupné zvýšení snížené sazby DPH – příští rok na 14 a od ledna 2013 se mají obě sazby srovnat na 17,5 procenta. Zdraží životně důležité komodity, především potraviny. Nyní je základní sazba DPH 20 a snížená 10 %. Pravice nedbala kritiky opozice, odborů, ani některých pravicových odborníků. Slabou náplastí je zvýšení slevy na vyživované dítě o 150 Kč měsíčně. Podle opozice každá rodina zaplatí ročně na daních minimálně o 6000 Kč navíc.

Daňovou reformu spojuje kabinet s tzv. důchodovou reformou. Zvyšováním nižší sazby DPH chce pokrýt výpadek ve vyplácení penzí, na který má jít celý vybraný obnos. Zvýšení spodní sazby DPH vezme příští rok domácnostem měsíčně v průměru 247 korun. V roce 2013 dokonce 410 korun. Změna zasáhne především lidi s nejnižšími příjmy a seniory. Změny DPH pocítí negativně také obce, města, i kraje. Zdravotnictví přijde podle hejtmana Davida Ratha (ČSSD) o čtyři miliardy korun. Jednotnou sazbu DPH má v Evropě pouze Dánsko, které však některé životně důležité věci občanům kompenzuje.

POZVÁNKA OBČANŮM  OTROKOVICKA!

Zveme občany,kteří chtějí aktivně a trvale přispívat k naší společné práci do Politického klubu KSČM,který vznikl pod vedením Ing. Václava Ransdorfa v našem městě,aby se přihlásili na kontaktech uvedených na těchto stránkách, nebo přímo u něj.Smyslem toho Klubu je šířit informace o dění ve zdejším zastupitelstvu, o práci našich poslanců v parlamentu a krajském zastupitelstvu a vest petiční a další akce směřující k vyhlašení voleb a odvolání současné vlády České republiky.

                                                                         Josef N e s v a d b a

                                                                          předseda MěV KSČM

Příčinou krize je morální bída

Ano, jsme opět o půl roku starší. Krize stále trvá, kroky geniálních dynamiků stále ne a ne přinést kýžený výsledek. Vidíte to dnes a denně na televizní obrazovce i v ostatních informačních zdrojích. Reforma stíhá reformu, já jako občan žasnu a jen trnu, aby ti géniové nepřišli s reformou věd, jako je kybernetika nebo elektrotechnika, kterou budou provádět tzv. odborníci s pochybnou kvalifikací. To je můj svět a práce soudního znalce.

Jsem již druhé volební období členem Zastupitelstva města Otrokovice za KSČM. Na pozici předsedy finančního výboru zastupitelstva jsem s celým výborem a pracovníky ekonomického odboru města strávil uplynulý půlrok přípravou rozpočtu města pro r. 2011, který byl nejdříve přijat v podobě rozpočtového provizoria a poté schválen v konečné podobě.

Vedle toho jsme značnou pozornost věnovali závěrce a závěrečnému účtu města za r. 2010. Ten byl po všech nezbytných úkonech a se všemi náležitostmi předložen zastupitelstvu města ke schválení. Hospodářská krize se projevila i na hospodaření města, v r. 2010 byla přijata a realizována úsporná opatření, která vedla ke snížení výdajů pod úroveň příjmů s výsledkem +35,246 mil. Kč a současně objem čerpaných úvěrů byl snížen o 39 mil. Kč.

Významnou pozornost věnuje finanční výbor kontrolní činnosti, kterou zaměřil především na účelnost vynakládaných nákladů, a to i v dřívějších obdobích, a na celou příjmovou stránku věci. Pro období r. 2011 byl přijat plán kontrolní činnosti, který lze tematicky shrnout do skupin hospodaření škol, příjmy města z výherních hracích přístrojů a celková efektivita realizace některých projektů, jako např. procesní analýza. Kontrolní činnost finančního výboru není v rozporu s kontrolní činností kontrolního výboru.

Všichni si musíme uvědomit, že příčinou krize je morální bída. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nesmíme podporovat bankrotáře, nesmíme dělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující. Musíme učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.

13. 7. 2011Václav RANSDORF, otrokovický zastupitel (KSČM

Asociální reformy zasáhnou většinu lidí

PRAHA - Návrhy zákonů tzv. sociální reformy, šetří na těch, kteří už dnes nemají kde brát. Berou peníze důchodcům, rodinám s dětmi, nezaměstnaným, zdravotně postiženým, lidem v hmotné nouzi.

Ve sněmovně to včera zdůraznila Marta Semelová (KSČM) s tím, že se jedná o nerovný, nespravedlivý a nezodpovědný systém v duchu hesla »na chudé musí být přísnost« a bohatým, ať třeba dovedou původně prosperující firmu ke krachu, dáme zlatý padák.

Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) tvrdí, že cílem změn je zefektivnění sociální ochrany, menší administrativa a větší vstřícnost klientům. Prý se nesníží počet výplatních míst, ač budou nově na kontaktních místech úřadů práce. Sociální karta, která bude sloužit jako identifikátor lidí v systému sociální pomoci, bude jako platební nástroj dobrovolná. Opozice má změny za asociální - sníží sociální ochranu, zvýší bezdomovectví a počet lidí ohrožených chudobou.

Semelová kritizovala, že peníze z eráru vyvádí ministerstvo práce do soukromých agentur, na něž převádí povinnosti, které by měl zajišťovat stát. »Převádění peněz soukromým pracovním agenturám, kterým se má za nákup zprostředkovatelské činnosti dávat 5000 Kč za každého uchazeče, jemuž zprostředkovává práci, plus 1250 Kč za zprostředkování práce na dobu určitou a ještě 500 Kč, setrvá-li uchazeč minimálně šest měsíců v práci na dobu neurčitou,« konstatovala.

Bič na lidi bez práce

Má dojít k redukci státní podpory při zaměstnávání zdravotně postižených, ruší se institut chráněné pracovní dílny, redukuje se příspěvek na úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo a omezuje se podpora zaměstnávání zdravotně znevýhodněných. »Novým důvodem pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má být i to, když zaměstnanec ukončí bez vážných důvodů zaměstnání zprostředkované Úřadem práce ČR,« kritizovala Semelová.

Asociální reformy postihnou většinu lidí s nízkými i středními příjmy. Podle statistiky žije v ČR přes milion osob ohrožených chudobou. Semelová navrhla předlohy zamítnout. Hlasovat se bude příští týden.

Vláda také chce sjednotit rodičovský příspěvek při dvou, tří a čtyřleté variantě na 220 tisíc korun. Z pěti na šest tisíc korun se má zvýšit příspěvek na péči o dítě ve druhém stupni postižení. Navíc bude vázán na sociální službu, nebude se dávat »na ruku«. Klienti se však budou moci nadále sami rozhodnout, jakou službu si vyberou. Rovněž se mění podmínky pro výplatu příspěvku na bydlení. Na podporu v nezaměstnanosti budou mít nárok lidé, kteří odpracovali rok za uplynulé dva roky místo nynějších tří. Z evidence úřadu práce má být vyřazen každý, kdo odmítne prospěšné práce (až 20 hodin týdně).

Roman Sklenák (ČSSD) chce zavést u tohoto ustanovení pětiměsíční lhůtu. Návrh zákona o poskytování dávek zdravotně postiženým sjednotí několik současných dávek na dvě: mobilitu a pomůcky. Příspěvek na mobilitu má činit 400 korun měsíčně. Mezi příspěvky na zvláštní pomůcky patří dotace na automobil. Podle návrhu sociálního výboru má činit 200 tisíc korun na 10 let, vláda navrhuje 100 tisíc na pět let.

2. 9. 2011(ku, jad)

Čtěte nový portál 

ČMKOS

S O N DY

http://www.e-sondy.cz/o-nas

  Dne 16.května 1921 byla v Praze založena z marxistické levice v sociální demokracii přijetím 21 podmínek Komunistické internacionály

Komunistická strana Československa 

Naše Pravda

K 90. výročí založení KSČ - Miroslav GREBENÍČEK

SIGNÁLY BUDOUCÍHO ČASU

Jsou události, o kterých stojí za to přemýšlet a ke kterým se nedá mlčet.

Mlčení politika, tím spíše člověka, který spojil svoji politickou dráhu se stranou autentické levice, by právem mohlo být považováno za nedostatek argumentů nebo dokonce zbabělost.

Je ovšem pochopitelné, že otázku »odkud přicházíme«, kde se nacházíme a kam směřujeme, si neklademe nepřetržitě v každém okamžiku společenského vývoje. Je to obdobné, jako s otázkou o smyslu lidského života, kterou nezodpovídáme v průběhu každodenních starostí, ale spíše v zásadních okamžicích našeho života. Poznání základních tendencí však nepochybně umožňuje lépe se orientovat v oněch každodennostech a pohlédnout i za obzor všedního dne.

Jistě, historie každého hnutí je citlivou politickou záležitostí, která se často stává oblastí střetávání zájmů různých společenských sil. Je tomu tak nepochybně i dnes. Kritizuje-li se komunistické hnutí, je všechno dovoleno, všechno se může tvrdit a nic netřeba prokazovat. »Vítězové« prý mají pravdu. Tak to v dějinách bývá a pokřivené charaktery toho bohatě využívají.

Ano, v posledních letech je nám dokonce vnucováno, že pojmy ztrácejí svůj obsah. Dříve nezpochybnitelné lidské hodnoty jsou bagatelizovány, stávají se předmětem politického obchodu, obětí trapné reklamy, nebo jsou odsouvány na okraj našeho vnímání. Lidská sounáležitost je nahrazována tržní degradací mezilidských vztahů, sociální citlivost a solidarita ponižující charitou, demokracie politickou a mediální šaškárnou. To, čeho jsme svědky, není ovšem nic jiného než z řetězu sociálního státu utržený kapitalismus.

Svou povahou je to, co dnes rozděluje jednotlivé národní společnosti, Evropu a vlastně celý svět, do jisté míry shodné s tím, co známe z nedávné i vzdálenější minulosti. Sociální konflikty a rozpory nezmizely. Spory politické, kulturní, dokonce ani náboženské nebyly překonány. Války jsou nadále trvalou součástí politiky. Právem se tak ozývají varovné hlasy, které upozorňují na hluboký hodnotový úpadek kapitalismu či euroatlantické civilizace.

Byla to právě drastická zkušenost první světové války, předznamenaná i zradou sociálně demokratických vůdců, a také poválečné utrpení obyčejných lidí, co přimělo Bohumíra Šmerala vyslovit následující stanovisko: »My vyhlašujeme světovou válku hladu, bídě, nezaměstnanosti, předčasnému umírání. Je to válka neméně veliká, jako byla světová válka imperialismu, s tím rozdílem, že ona byla největším zločinem, tato je největší ctností dějin a jedinou spásou lidstva.«

Byla to ovšem záležitost dlouhodobého rázu, jejíž počátky souvisely s pochopením nutnosti založit skutečně radikální dělnickou stranu, stranu nového typu. A tak již na přelomu 19. a 20. století probíhal ostrý ideologický boj v řadách evropských sociálně demokratických stran, zejména v německé dělnické straně, která byla do té doby pokládána za příkladnou stranu pro celé mezinárodní dělnické hnutí. Šlo především o to, jakou cestou půjde dál dělnické hnutí. Cestou revoluce či pouhých reforem?

O ideově politických sporech dvou protikladných směrů v této straně Lenin napsal: »Mezinárodní sociální demokracie prožívá v této době myšlenkové kolísání. Až dosud bylo Marxovo a Engelsovo učení pokládáno za pevný základ revoluční teorie, nyní se však odevšad ozývají hlasy o nedostatečnosti tohoto učení a o jeho zastaralosti. Kdo se prohlašuje za sociálního demokrata,… musí jasně vyjádřit svůj postoj k otázce, která zdaleka nevzrušuje pouze německé sociální demokraty«.

Tento Leninův názor spadal do složitého období společenského vývoje jak v Rusku, tak v mezinárodním měřítku. Mám na mysli zejména definitivní vystřídání starého kapitalismu volné soutěže kapitalismem monopolistickým. Těmto změnám však neodpovídal vývoj dělnických stran II. Internacionály.

V Evropě po porážce Pařížské komuny nastalo totiž období, kdy se kapitalismus vyvíjel bez zjevně hlubokých otřesů. Šlo tedy o období poměrného klidu, ve kterém docházelo k relativnímu zvyšování životní úrovně části dělnictva a jež bylo spojeno i s vytvářením dělnické aristokracie. To posilovalo vedení sociálně demokratických stran v přesvědčení, že je možné cestou klidného vývoje a prostřednictvím reforem dosáhnout socialismu. Tato reformistická představa o »přerůstání kapitalismu v socialismus« byla formulována E. Bernsteinem jako přímá kritika marxismu. Bernstein se snažil dokázat, že sociální a politické poměry tehdejší společnosti jsou takové, že revoluce, tak jak ji předkládal K. Marx, není možná, ba dokonce není prý ani potřebná či žádoucí.

Když E. Bernstein navrhl učinit »smělý« krok a otevřeně přiznat to, co se již prakticky podle jeho mínění stalo, totiž přeměnu sociální demokracie ve »stranu sociálních reforem«, někteří pragmatici to považovali za nemístnou otevřenost. Ignaz Auer se k němu obrátil s ironickou poznámkou: »Milý Eddi! Ty jsi osel. To se dělá, ale nemluví se o tom.« Bernstein dostal co proto: Neprozrazuj tajemství, my nahoře víme i bez tebe, že »cíl není ničím«, ale ať masy věří jako dříve v »mýtus« až do té doby, dokud to bude pro nás výhodné. E. Bernstein však nebyl naivním prosťáčkem. Nepotřeboval lekce pokrytectví.

Obdobně tomu bylo i v případě představitelů centrismu, jako byli K. Kautsky, O. Bauer a R. Hilferding, kteří velmi rychle zapomněli na upozorňování B. Engelse z posledních let jeho života, že se blíží »doba povstání a válek«, a proto »bude zapotřebí ostřejších forem boje«. I oni v praxi brali v úvahu jen taktiku parlamentního boje.

V jedné ze svých prací, která zřetelně odrážela vliv revoluce let 1905–1907 v Rusku, Kautsky napsal: »Sociální demokracie je revoluční stranou, ale není stranou, jež by organizovala revoluce.«

Formy dělnických organizací byly v mnohém diktovány těmi poměry, které nastolili »přátelé« dělnictva – třída vlastníků a parlamentní demokratický stát. »Proletářské organizace«, napsal k tomu Antonio Gramsci, »musely přijmout určitou formu nikoli pod vlivem vnitřních, ale vnějších zákonů, pod kolosálním tlakem okolností a nutností, jež zrodila kapitalistická konkurence.« K tomu pak logicky dodal: »Odtud začínají vnitřní konflikty, úchylky, kolísání a kompromisy charakteristické pro dělnické hnutí celého období, jež předcházelo současnému období a vedlo ke krachu II. Internacionály.«

Jistě, přístupy organizovaného dělnického hnutí k uskutečnění socialistických ideálů byly různé. Zatímco v mezinárodním sociálně demokratickém hnutí ve střední a západní Evropě převládly na počátku 20. století názory propagující uvážlivou reformní práci vedoucí k racionálnímu »přerůstání« kapitalismu v socialismus, formoval se v Sociálně demokratické straně Ruska bolševický směr orientovaný na revoluční cestu.

Ne, nebylo náhodné, že to byli především radikální sociální demokraté v Rusku, kteří na základě Leninova výkladu K. Marxe a B. Engelse nabídli dělnictvu a všem utlačovaným principiální východisko. Duchovně, ale i geopoliticky podmíněná představa rychlé porážky vládnoucí buržoazie, nastolení dělnické vlády a vybudování sociálně spravedlivé společnosti, umocněná relativně snadným vítězstvím Říjnové revoluce byla v těžkých letech první světové války a poválečné krize neobyčejně přitažlivá. Samotný fakt, že se ruská revoluce udála, že prostě byla – určoval ráz celého 20. Století.

První československou komunistickou organizací vůbec se stala Československá komunistická strana na Rusi. Ve dnech 25.–29. května 1918 ji v Moskvě založili čeští a slovenští sociálně demokratičtí dělníci, kteří se dostali do Ruska jako váleční zajatci a stali se přímými účastníky revolučních událostí. Pro československé revoluční hnutí bylo ovšem rozhodující vytvoření komunistické organizace na půdě československého státu.

Zásadní význam pro tento krok měl ustavující kongres Komunistické internacionály, který se konal počátkem března 1919 v Moskvě. V témže roce však Kautský vyzval bolševiky, aby se vrátili »na cestu marxistického evolucionismu«, který nepřipouští skoky. Počet nepřeklenutelných rozporů mezi levicí a pravicí tak stále rostl. Posuzovaly rozdílně nejen Říjnovou revoluci a otázky československých komunistů z Ruska, ale i vznik Komunistické internacionály, intervenci československého státu proti Maďarské republice rad, vznik Slovenské republiky rad i teror rozpoutaný na tomto území po její porážce.

Marxistická levice ale sílila. Na zastupitelstvu sociální demokracie 5. října 1919 vystoupila s prvním samostatným prohlášením a 7. prosince svolala první samostatnou konferenci, na které se prohlásila za přechodný útvar v Československé sociálně demokratické straně dělnické.

Vývoj v československé sociální demokracii sledovali s obavami nejen její pravicoví předáci, ale i vládnoucí elita. Proto byl za spolupráce prezidenta T. G. Masaryka, ministerského předsedy V. Tusara a ministra A. Švehly vypracován plán postupu proti revolučnímu dělnictvu. To pobouřilo značnou část sociálně demokratického členstva. Jeho zástupci dokonce převzali do správy pražský Lidový dům. Když soud na zásah pravice zakázal levici vydávat Právo lidu, začalo od 21. září 1920 vycházet Rudé právo. Bez ohledu na manipulaci pravicového vedení strany se pak ve dnech 25.–28. září 1920 konal v Praze XIII. sjezd československé sociální demokracie, na němž marxistická levice převzala vedení strany a ustavila se jako samostatná strana s názvem Československá sociálně demokratická strana dělnická (levice).

Ano, už jen nepatrný krůček chyběl k založení komunistické strany. Nebyl však učiněn, neboť 9. prosince 1920 policie a četnictvo obsadily Lidový dům. Revoluční dělnictvo odpovědělo generální stávkou. Vláda okamžitě vyhlásila v Praze a dalších městech mimořádný stav, na Kladensku, Slánsku, Brněnsku, Hodonínsku a Třebíčsku stanné právo. V Mostě, Oslavanech, Praze a ve Vráblech dala dokonce do dělníků střílet. Šlo o akt bezprecedentní zvůle kapitalistického státu, při němž zahynulo 13 dělníků, desítky dalších byly zraněny a tisíce uvězněny.

Vývoj po prosincových událostech roku 1920 vyvrcholil na ustavujícím sjezdu Komunistické strany československé ve dnech 14.–16. května 1921 v Praze. Vznikla strana sociálního protestu, strana, která si kladla za cíl socialistickou revolucí dosáhnout sociálního osvobození pracujících.

K plnému sjednocení komunistického hnutí v Československu došlo pak na slučovacím sjezdu ve dnech 30. října – 2. listopadu 1921 v Praze, kde byl upřesněn i název strany – Komunistická strana Československa.

»Vzpomeňte si, jak je tomu dlouho,« prohlásil na ustavujícím sjezdu KSČ B. Šmeral, »že slovo bolševik se vůbec nesmělo nahlas vyslovit a jméno Lenin bylo jednou z nejhorších nadávek českého jazyka. Jak zlomena byla celá páteř dělnického hnutí.« K tomu dodal: »Žádná moc na zemi nedonutí dělníky, aby kovali sami na sebe nová pouta, aby znovu skláněli se do podmínek faraonského otroctví, aby zvýšili pracovní výkon za tím účelem, aby mohly býti zúrokovány a spláceny dluhy kapitalistické a militaristické minulosti, aby soukromí kapitalisté, velkostatkáři, spekulanti kořistili z nich novou nadhodnotu a z nahromaděné nadhodnoty budovali nové pilíře své vlády… Ten, kdo pracuje, musí vědět, že pracuje ne pro příživníky a lichváře, nýbrž sám pro sebe, pro své děti, pro svou třídu. To je soustava, která umožní plánovité využití práce ve prospěch celku, která zachrání společnost z anarchie a rozvratu, až parlamentarismus projeví svou neschopnost řešit obrovské problémy této epochy…«

Šmeral připomněl i dělníky, stoupence sociální demokracie, kteří trpěli bídou, avšak nerevoltovali, chovali iluze o možnosti zlepšení tohoto stavu cestou parlamentní demokracie a reforem. V té souvislosti Šmeral prohlásil: »Jest levice u českých socialistů, je kvašení mezi dělníky ve straně katolické, jest zřetelné hnutí nespokojenosti mezi částí domovinářů ve straně agrární. My musíme účelnou taktikou působiti k tomu, aby vše, co spojuje chudoba a co proto patří dohromady, se co nejdřív aspoň sblížilo. Přitom je nutno důrazně vystupovati proti boháčům; vůči chudým lidem, třeba zatím politicky stáli proti nám, se osvědčuje taktika vysvětlování a trpělivosti.«

Šmeral pronesl i následující slova: »Naše utrpení není ještě u konce. Čím silnější budeme a čím blíže svému cíli, tím brutálnější násilí a teror nepřátel budeme nuceni odrážet.« Odhodlaně pak ovšem dodal: »Komuna jediná je s to plánovitou organizací světa odstranit příčiny válek, odstranit duševní a fyzický zmatek, anarchii výroby a zavést účelné hospodářské využití všeho a všude.«

V závěru Šmeralova projevu na ustavujícím sjezdu KSČ zazněla i tato slova: »… čekají nás také obtíže ještě jiného druhu. I náš další vnitřní vývoj nebude bez starostí. Mohou býti zklamány naše iluze i v osobách, které stojí nebo zdají se státi nám blízko. Do každého hnutí, jakmile nabude určitého rozsahu, mohou se vlouditi špatní jednotlivci. Ale jako žádná oběť a utrpení, tak také žádné zklamání v jednotlivcích i případně v celých skupinách neotřese naší vírou v ideu, kterou jednou uznali jsme za správnou… Kéž bychom všichni my, které osvítila záře této ideje a kteří musíme popřípadě být též tvrdými v jejích službách, našli sílu, abychom přitom vždycky všichni zůstali současně dobrými lidmi… Budeme-li sami v sobě tvořit společnost dobrých lidí, pak budeme vnitřně šťastni i kdyby na nás dopadly kruté rány a kdyby se celý ostatní svět s potupou na nás díval jako na zrádce a vyvrhele lidstva.«

V Národním domě v Karlíně byla tedy v květnu 1921 založena Komunistická strana Československa. Její vznik zde připomínala pamětní deska, symbol lidských osudů a velikého odhodlání. Je příznačné pro polistopadové mocenské elity, že ji po roce 1989 nechaly hysterickými obrazoborci strhnout. I o tom je současnost, v níž mnozí účelově ztratili paměť. Dějiny však nejsou řetězem vyhořelých, vyhaslých událostí. Jsou výpovědí o minulosti, svou zkušeností utvářejí současnost a zasahují do budoucnosti. Běh událostí, odkaz tisíců prostých, poctivých členů komunistické strany, kteří obstáli ve zkouškách času, je i pro nás zavazující.

9. 5. 2011redakční zpráva

Občanská poradna

Internetová sociálně právní poradna

Vážení spoluobčané,

připravili jsme pro vás internetovou občanskou poradnu, v níž vám s vašimi problémy z oblasti sociální, zdravotní, bytové, pracovně právní, lidskoprávní, genderové, finanční a jiné poradí naši odborníci nebo vysvětlí, kde příslušnou pomoc hledat.

Je pro vás k dispozici možnost zadat dotaz přímo do systému - pod heslem «zadávání dotazů» (v levé navigaci), čímž bude vaše otázka i odpověď na ni přístupna pro všechny uživatele webových stránek KSČM (uvádějte celé jméno i kontakt, které samozřejmě nebudou zveřejněny), nebo prostřednictvím samostatné e-mailové adresy poradna@kscm.cz. Naši odborníci se budou snažit zareagovat na vaše dotazy nejpozději do 7 pracovních dnů.

Nabízíme vám poradenství v těchto oborech:

* lidská práva a sociálně právní ochrana dětí

* občanské právo

* pracovní a správní právo

* sociální problematika

* zdravotní problematika

* bytová problematika

* školská problematika, sociálně patologické jevy dětí a mládeže

* genderová problematika

* ekologická problematika

* finanční poradenství

* bezpečnostní problematika

* zemědělská problematika

S důvěrou se obracejte na odborníky KSČM.

Upozornění: Tato občanská poradna nemůže v žádném případě nahrazovat kompetence orgánů státu nebo plnit úlohu arbitra.

         INFORMACE Z JEDNÁNÍ ÚV KSČM

Tato vláda ztratila právo vést naši zemi!

Stanovisko k současné politické situaci schválené

zasedáním ÚV KSČM dne 26. 3. 2011.

Naše republika pod vedením současné pravicové koalice získala smutnou proslulost. Nečasova vláda v rekordním čase dosáhla hned několika prvenství. Za prvé, je nejvíce personálně propojena s korupcí. Nejde jen o podezření, ale také o podivné přesuny státních prostředků na soukromé účty. Za druhé, vláda tvrdí, že je reformní. Deformuje však jeden solidární systém za druhým. Svou neschopností a amatérismem dehonestuje celou ČR. Za třetí, zneužívá své početní převahy v Poslanecké sněmovně k prosazování kroků, jimiž cílevědomě poškozuje středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel ve prospěch úzké vrstvy nejbohatších. Posledním příkladem je návrh ministra Hegera na další zvýšení zdravotnických poplatků. Vláda se nestydí ani ještě více omezovat práva a oprávněné nároky zdravotně postižených. Stejným směrem se ubírají i návrhy ministra Kalouska na daňovou reformu. S cílem uchlácholit zaměstnance slibuje zanedbatelné zvýšení čisté mzdy, ale zároveň zlikviduje řadu zaměstnaneckých výhod či je zdaní a zvýší skutečné životní náklady růstem DPH. Těmito kroky vláda rodinné rozpočty ochudí o více než 500 Kč měsíčně. Zcela ignoruje protesty občanů, hlas většiny veřejnosti, který jejím pseudoreformám říká jasné NE.

Již samotné podezření na korupci by bylo v jiných zemích EU důvodem pro okamžitou demisi dotčených ministrů či celé vlády. To se však neděje. Vláda neprojevuje sebemenší vůli aféry důkladně vyšetřit a nést politickou odpovědnost. Naopak, pokud to jde, zametá je pod koberec a premiér Nečas se každého, na koho padne podezření, okamžitě zastane. Koalice blokuje zařazení závažných bodů na program jednání PS PČR a brání tak tomu, aby sněmovna vykonávala svou ústavní povinnost kontrolovat vládu. Nelze se divit, že podle průzkumů téměř 70 % občanů nevěří v ochotu či schopnost vlády potírat korupci. Vláda se chová jako mafie. Dokladem toho je zásah ozbrojených mocenských složek ve veřejnoprávní televizi, který by se těžko mohl uskutečnit bez vědomí ministra obrany. Ze stejného soudku jsou i snahy o perzekuci KSČM či zásah proti odpůrcům neonacistické akce. Za podmínek, kdy vláda není ochotna řešit problémy na domácí scéně, neváhá radit NATO, aby převzala dohled nad ostudnou válkou proti Libyi, poté, co se ho chtějí urychleně zbavit USA.

Tato vláda zneužívá moci, arogantně a bez sebemenšího studu. Nastal čas, kdy má široká veřejnost plné právo na občanskou neposlušnost. Dokud lidé nevyjdou do ulic, nic vládu ke změně nedonutí. KSČM vyzývá své členy a sympatizanty, aby se připojili k výzvám odborových svazů a centrál, které připravují protesty proti sociálně drastickým návrhům vlády. Podpořme společně demonstrace odborových centrál a dalších sdružení! KSČM připravuje i řadu vlastních protestních kroků. Navzdory pravicové většině v Poslanecké sněmovně bude opakovaně prosazovat takové postupy, které by mohly asociální kroky pravice zvrátit. Za velmi důležité považuje, aby opozice jednala jednotně. Spojme síly – jedině tak dosáhneme změny!

Navyšování zdravotnických poplatků je nepřijatelné

Vyjádření poslankyně Parlamentu ČR a stínové ministryně pro resort zdravotnictví Soni Markové k návrhům ministra Hegera na zvyšování poplatků ve zdravotnictví.

KSČM důrazně odmítá další hazard se zdravím a životy občanů České republiky v podobě úvah o navyšování poplatků ve zdravotnictví. Jde o stejný scénář, který nám asociální vládní pravicová koalice předvedla s plánovaným zvyšováním DPH.

Nejprve postraší chystaným navýšením poplatku u lékaře na 50 Kč, u specialisty bez doporučení praktického lékaře na 200 Kč, za návštěvu na pohotovosti na 200 Kč, za den v nemocnici na 150 Kč a za jeden kilometr jízdy sanitkou 5 Kč. Po odmítavých tanečcích z vlastních řad milostivě sleví na menší, „přijatelnější“ částky tak, aby se vykompenzoval několikamiliardový úbytek finančních prostředků způsobený samotnou vládní koalicí ODS, TOP 09 a VV zvýšením DPH!

Pro KSČM je absolutně nepřijatelné, aby pravice nejprve záměrně podřezala příjmy do systému zdravotnictví zastropováním plateb zdravotního pojištění, nezvyšováním plateb za miliony státních pojištěnců, umožněním korupce, předražených zakázek a neregulováním lékové politiky ve prospěch nepřiměřených příjmů farmaceutických firem a poté vytahovala chybějící peníze z kapes těch, kteří zdravotní péči potřebují nejvíce, tedy středně a nízkopříjmových rodin s dětmi, důchodců, chronicky nemocných a zdravotně postižených.

KSČM od samého počátku zásadně odmítá nic neregulující zdravotnické poplatky a vyzývá vládu České republiky, aby řešila dlouhodobé problémy českého zdravotnictví a okamžitě přestala provádět zdraví a životu nebezpečné experimenty na vlastních občanech!

Autor: Soňa MARKOVÁ, poslankyně PČR a stínová ministryně pro resort zdravotnictví Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM

OTEVŘENÝ DOPIS PŘEDSEDOVI POSLANECKÉHO KLUBU STRANY TOP O9 PANU GAZDÍKOVI

Vážený pane Gazdíku,